Víno a zdraví

Víno je alkoholický nápoj vzniklý kvašením moštu nebo rmutu z hroznů révy vinné. Označením "víno" se podle zákonu nesmí značit alkoholické nápoje vyrobené z jiné suroviny než hroznů révy vinné. O původu vína se vedou spory, v našem prostoru se prokazatelně réva vinná pěstovala v době pobytu římských vojáků na Moravě. Výrobu vína ve všech vyspělých vinařských státech upravují poměrně přísné zákonné normy (vinařský zákon). Vlády ekonomicky silných států, podporují svou zemědělskou politikou konzumaci vína, na úkor ostatních alkoholických nápojů, pro jeho prokazatelné příznivé účinky na lidské zdraví.

Víno a zdraví je v současnosti živě diskutované téma, které se stává velmi populárním a přenáší se i na akademickou půdu. Jsou předkládané důkazy pro a proti faktům o vlivu konzumace vína na lidské zdraví. Mnohdy sami výrobci vín svou obchodní politikou uvádějí konzumenta nedůvěřivého k reklamě všeho druhu k pochybnostem, zda je vůbec možné, aby alkoholický nápoj měl tolik předností uváděných v různých souvislostech s jejich víny. O příznivém vlivu na organismus člověka může napovědět složení vína, kdy hlavní předností vína, ač se to zdá paradoxem, je voda ve víně, která bezkonkurenčně obsahově ve víně převažuje, přičemž jde o precizní přírodní produkt. Dokázané jsou antioxidační vlastnosti látek ve víně, látek zabraňujícím tvorbě usazenin v kardiovaskulárním systému člověka a dalších jiných látek s příznivými účinky. Největším kladem konzumace vína je pravděpodobně rovněž životní styl milovníků vína, který je orientuje ke zdravé výživě, umírněnosti konzumace, celkové kultuře podávání vína a jídel, vedoucí k životu bez stresů, nebo alespoň jejich účinné eliminaci.

Složení přírodního nefortifikovaného vína (bez přídavných látek): voda 80 – 90%, alkoholy 8 – 15%, cukry 0,2 – 5%, kyseliny 0,4 – 1,2%, glycerol 0,6 – 1%, minerální látky 0,1 – 0,4%, bílkoviny, polyfenoly (např. resveratrol), aromatické látky (cca 800 rozlišitelných substancí), vitamíny. Voda obsažená ve víně je všechna přírodní, (mnohdy musela projít až 14 metrů dlouhým kořenovým systémem rostliny), což u ostatních alkoholických nápojů se říci nedá, protože původ vody je buď ze studny, nebo z vodovodu..

Ohlédnutí do historie (viz. také původ vína) naznačuje rovněž příznivé pohledy na víno. Římský legionář dostal denně přidělený cca 1 litr vína, tak aby mohl smísením vodou z řek a potoků eliminovat možné neblahé následky konzumace neprověřené vody. Ještě před asi sto lety bylo víno na lékařský předpis v lékárnách, jako lék proti nachlazení a chřipkám. Konzumace vína ve starověku, ale i středověku byla mnohonásobně vyšší než v dnešní době, vždyť ještě před třicetiletou válkou bylo v Čechách a na Moravě podle odhadů 40 tis. ha révy vinné proti dnešním 20 tis. I když bylo v době před 400 roky obyvatel v našem prostoru jenom zlomek proti současnosti, víno se ještě dováželo, stejně jako se dováží nyní.

Největším nepřítelem vinařství z pohledu zdravosti produktu je chemizace výroby hroznů a vína, které vede poučené a školené milovníky vína (znalce vín) k vínům vyrobeným minimálně v systémech integrované produkce, ekologické produkce (biovíno) či biodynamickým vínům. Dále k vínům přívlastkovým, ve kterých zákon zakazuje používat s výjimkou SO2 veškeré chemické stabilizační látky.